DaltreyTownshendEntwistleMoonOstatníHistorieNovinky

Join together!






Diskografie

Dvd

Tabulatury

Download

Překlady

Fórum

Odkazy

 

Lifehouse

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Maher Baba

 


             Peter Dennis Blandford Townshend 

                                          ( 19.5. 1945 Chiswick, England )

                                    Solo kariera 

   Galerie

Jeden z nejnadanějších kytaristů a skladatelů 60. až 70. let. Pokud k úžasnému vyznění skladeb The Who přispěli všichni členové skupiny stejným dílem, neplatí to samé o jejich původu. Převážnou část obstaral vysoký hubeňour, který se  podle potřeby dokázal na pódiu proměnit z oduševnělého umělce na nenaštvanějšího punkera  planety a naopak. Jako jeden z prvních začal používat při vystoupeních kytarový feedback a svým typickým třesením nástrojem, vytvářel jedinečný zvuk. Další jeho přínos vývoji rocku spočíval v průkopnickém užití synthetizátoru pro album " Who's Next ". Znovu oživil styl dlouhých, vyprávěných příběhů  na albech a zpopularizoval žánr rockové opery. Také se zapsal do podvědomí svoji obdivuhodnou technikou hraní na kytaru, kterou ovlivnil řadu následovníků. Tento unikátní styl kombinoval aspekty rytmické a sólové kytary s charakteristickým mixem lehkosti a pronikavosti. Vše doplňoval ekcentrickým vystupováním na pódiu, častým přerušováním vystoupení dlouhým uváděním písní, rozjařilými výskoky či proslaveným točením celou paží " větrným mlýnem " při úderu do strun. Většinu vystoupení pak zakončoval rozmlácením kytary o pódium a jejím následným vražením do zesilovače nebo reproduktoru. Svoje literární nadání  uplatnil nejen jako textař, ale i jako autor množství článků, povídek či novel nebo v roli vyhledávaného komentátora rockové scény. Jeho sólová kariéra mu nepřinesla tolik popularity jako vystupování pod značkou The Who. Během mnohaleté kariéry vydělal statisíce liber pro nejrůznější charitativní organizace, některé dokonce sám založil a jiné podporoval vystoupeními  na množství dobročinných koncertů. Je ženatý s Karen Astley, se kterou má děti Emmu, Arminta a Josepha. V současnosti žije s dlouholetou přítelkyní, muzikantkou Rachel Fuller. V roce 2003 byl zproštěn obžaloby z dětské pornografie, jeho přestupek však bude registrován ještě pět let. Policejní specialisté po čtyřech měsících zkoumání zjistili, že Townshend navštěvoval pornografické stránky, ale nestáhnul z nich žádný obrázek. Pete se přiznal k tomu, že zakázané stránky navštěvoval kvůli rozepsané knize o zneužívání dětí. V roce 2005 začal psal autobiografický příběh " The Boy Who Heard Music "  jako seriál, který se postupně objevuje na jeho webových stránkách.

 Pete se  narodil  do hudební rodiny, jeho otec byl profesionální saxofonista a  matka zpěvačka. Byl fascinován hudbou už od raného dětství. Brzo objevil americký rock & roll ( jeho matka vzpomíná, že jako malý kluk mnohokrát vysedával v místním kině na muzikálu " Rock Around the Clock "). Ve 12 dostal od své babičky první kytaru, kterou po letech popisuje jako "levnou španělskou věc" Nedlouho nato si obstaral banjo a to ho dovedlo k Johnovi. Hráli spolu v několika  Dixieland a  Country & Western skupinách. John se poté stal členem Detours a Daltrey Petovi nabídl jestli se  nechce připojit  s rytmickou kytarou. Roger ho popisoval jako nos na tyči, pro jeho vysokou, hubenou  postavu a velký nos. V pubertě měl Pete komplexy ze svého vzhledu. Poté co se se narodili jeho dva mladší sourozenci Paul a Simon, dostávalo se mu méně pozornosti a často slýchával poznámky o svém nose. V roce 1961 se zapsal na Ealing Art College, kde si připojil ke spolku za jaderné odzbrojování a komunistickou ligu. Během studií absolvoval množství přednášek o umění. Učil se, že umění může být použito ke společenské kritice. Navštěvoval hodiny mnoha umělců např. rakouského malíře Gustava Metzgera,  který učil o autodestrukci. V roce 1963 se Daltrey přesunul na místo zpěváka a z Peta se stal hlavní kytarista. Poté co byl jeho americký kamarád  přistižený, že kouří trávu a následně vyhozený ze školy, předal mu svůj byt a sbírku exklusivních blues, jazz, a klasických nahrávek, která obsahovala např. Mose Allison, Jimmy Reed, John Lee Hooker a mnoho dalších. Do bytu se nastěhoval s Richardem Barnesem, který s ním později spolupracoval na mnoha projektech a také navrhl název The Who. V roce 1963 předskakovali Detours Rolling Stones, Pete si všiml, jak Keith Richards točí celou paží ruky a mlátí do strun, to se stalo inspirací pro jeho pozdější styl hraní. V dubnu 1964, bubeník Doug Sandom opustil skupinu a jeho místo zaujal Keith Moon. Sandom nazval Pete, jako nesarkastičtějšího člověka jakého kdy poznal. V létě v roce 1964 při jednom vystoupení Pete nechtěně zlomil krk kytary o nízký strop a započal tak destruktivní tradici. Townshedovo ničení nástrojů mělo vztah s lekcemi Gustava Metzgera, které navštěvoval na škole. Pete říká: Ospravedlnil jsem si to z důvodu, že sem chtěl by zapamatovaný. Brzo poté začali hrát v Marquee Clubu a po celém městě se objevily černé plakáty s Petem jak točí rukou a nápisem "Maximum R & B." Podepsali kontrakt na nahrávání a to je přinutilo začít psát vlastní materiál. V lednu 1965, Townshend napsal " I Can't Explain ". Další singl s kytarovým feedbackem byl " Anyway, Anyhow, Anywhere ", inspirovaný Petovým posloucháním Charlie Parker nahrávek. Na " My Generation " složil osm písní a nazpíval " A Legal Matter." Rozuřená, titulní skladba s explozivním kytarovým feedback finále zajistila Petovi pozici hlavního vykladače rock & rollu.  Vystoupení ve Woodstocku hodnotí, jako nejhorší jaké kdy odehráli. " Woodstock mě změnil a nenáviděl jsem ho ". Townshend praštil hipíka Abbie Hoffmana kytarou po hlavě, když se Hofman snažil přerušit jejich show. Poté začal pracovat na  Lifehouse, což měl být multimediální projekt s filmem o Who jejich posluchačích, se sci-fi zápletkou, týkající se virtuální reality, alternativní reality a množstvím spiritualizmu. Projekt však nedokončil  kvůli nervovému zhroucení, ale vytvořené skladby byly nakonec použity pro nové album " Who´s Next ". Pete si na něm zazpíval " Going Mobile ". Další album " Quadrophenia " vydané v roce 1973 vytvořil Pete zcela sám. V roce 1972 vydal svoji první sólovou desku " Who Came First ", která zaznamenala průměrný úspěch, obsahovala dema  Who singlů a ukázala Petův talent hry na akustickou kytaru. Na albu  " Rough Mix " (1977) spolupracoval s basákwm The Faces Ronnie Lanem. Po tvůrčí pauze, kterou zapříčinila smrt Moona realizuje v roce  1980 album " Empty Glass ", které obsahovalo  top 10 single hit " Let My Love Open the Door ". V roce 1982 následuje  " All the Best Cowboys Have Chinese Eyes", kde se objevil úspěšný rádiový singl " Slit Skirts ". V průběhu 80. a začátku 90. let experimentuje s rockovou operou a podobnými formáty,  vydává několik koncepčních alb, jako " White City: A Novel " (1985)," The Iron Man A Musical "(1989), a " Psychoderelict " (1993). Townshend také nahrál několi živých alb z charitativních koncertů. V roce 1993 s Des MacAnuffem napsal a režíroval adaptaci Tommyho pro Broadway. ( Později spoluprodukovali animovaný film " The Iron Giant " (Železný obr). Townshend trpí částečnou ztrátou sluchu vyvolanou hlasitým posloucháním hudby ze sluchátek a koncertů. Na jednom vystoupení bylo naměřeno 120 dB 40 m od pódia. Také známá exploze z r. 1967 při TV show  " The Smothers Brothers Comedy Hour ", kdy Keith Moon nacpal svoje bicí výbušninou a odpálil těsně za zády nic netušícího Townshenda, mohla mít na jeho sluch neblahý vliv. Málo kdo by na počátku Petovy kariéry čekal příklon agresivního vandala k nějakému náboženství, nicméně na konci 60. let Townshend začal objevovat duchovní myšlenky. V lednu 1968 The Who nahráli písen " Faith in Something Bigger "( " Odds and Sods " LP). Později Ronnie Lane představil Townshendovi spisy indického " perfect master " Meher Baba. Townshend rychle absorboval všechny jeho texty, které mohl získat a v dubnu 1968  se ohlásil jako stoupenec jeho učení. To byla doba, kdy po dva roky hledal základy pro rockovou operu. Nakonec vytvořil příběh, insiprovaný učením Baby a dalšími indickými spiritualisty, později nazvaný " Tommy ". Nicméně na rozdíl od otevřených duchovních rockových hvězd, jejichž hudba se stala věroučná, jakmile objevili náboženství, Townshend zpravidla netrval  na náboženské povaze svojí práce. To mohlo být způsobené tím, že se ostatní členové nechtěli stát  hlasateli jakéhokoli náboženství. Málo z fanoušků na zaplněných stadionech v USA či Evropě, zaznamenalo náboženskou zprávu v písních jako " Bargain " a střední část " Behind Blue Eyes ". " Listening To You " z Tommyho, byla zase původně napsána, jako modlitba. " Drowned " a " Don't Let Go The Coat "  mají původ v rčení Meher Baby, popěvek  " who are you, are you, are you " ze písně  "Who Are You" byl inspirován kostelním chvalozpěvem." Let My Love Open The Door " nebyla zpráva od milovníka, ale od Boha. V rozhovorech byl Townshend více otevřený a o své víře v článku pro " Rolling Stones " uváděl, že Babovo učení, odporovalo užívání všech těch psychedelických drog, které z něj také částečně pomohli udělat jednu z předních rockových hvězd. Stal se z něj  neznámější světový následovník Meher Baby. Když Baba v roce 1969 zemřel, bylo ironií, že se  nezúčastnil jeho pohřbu  z důvodu práce na Tommym. Později několikrát navšívil Babovu hrobku v Indii, stejně tak  se stal častým návštěvníkem Meher Baba spirituálních center v Myrtle Beach jížní Carolině. Doma nahrával a vytvářel zjevně spirituální písně, které pak  prodával Baba organizaci. Později z nich sestavil výběr na albu "  Who Came First ". Jedna z těchto písní " Parvardigar ," se stala  hymnou pro Babovo hnutí.

Pete o prvním rozbití kytary: " Vůbec jsem to nechtěl udělat, ale vypadalo to, jako kdyby to byl záměr, tak jsem ji roztřískal na kousíčky a skákal po nich jak šílenec. Udělalo to neskutečný povyk. Naštěstí jsem měl sebou ještě náhradní kytaru, kterou jsem popadl a pokračoval, jako kdyby se nic nestalo ". 

" Nechodil jsem na podium jen stát a hrát rock & roll , jen jako muziku, protože to není rozhodně, to co rock & roll je. To by mohlo být blues, ale rock & roll je, prostě něco jiného ".


Townshend